Die Seite wird laufend ergänzt und aktualisiert.
a stránka je průběžně doplňována a aktualizována
Prof. Dr. Herbert Braun
* 24.02.1935
† 13.01.2023
Herbert Braun, Gründer des „Heimatvereins Wernersreuth e.V.“, setzte sich sein Leben lang für Völkerverständigung, die deutsch-tschechische Zusammenarbeit und für die Zusammenführung der sudetendeutschen Vertriebenen mit den heutigen tschechischen Bewohnern seines Heimatortes ein.
Geboren 1935 in Wernersreuth war Herbert Braun elf Jahre alt, als er durch die Vertreibung mit seiner Familie über Umwege nach Bayern kam. Zeit seines Lebens ließ ihn der Gedanke an die Heimat nicht los. „Daheim lebte ich wie die Raupe am Blütenbaum, versteckt im Grün des Elstertals. Als ich in die Finsternis des Viehwaggons gestoßen, in eine fremde Welt verfrachtet wurde,
begann eine Verpuppung, aus der ich letztlich als anderes Wesen rauskroch“ – so beschreibt er selbst den Umbruch, den er mit der Vertreibung aus seinem Heimatdorf erlebte.
Für seine Landsleute wollte Herbert Braun die Verbindung in die alte Heimat wiederherstellen und gründete 1983 den „Heimatverein Wernersreuth“. Er schlug für die damalige Zeit einen Sonderweg ein, bestand auf vorbehaltlose Verständigung mit den tschechischen Neubürgern in Wernersreuth/Vernéřov. Dies trug Braun zunächst Unverständnis auf Seiten der Sudetendeutschen ein. Erst im Laufe der Zeit schwenkten immer mehr Sudetendeutsche auf diesen Weg ein.
Heute wird Herbert Braun für seinen Sonderweg hochgeehrt und als „Versöhner“ bezeichnet. 2016 erhielt er die Ehrenbürgerschaft der Stadt Asch/Aš. Die Stadt Marktbreit verlieh ihm im gleichen Jahr eine Dankurkunde für sein außerordentliches Engagement um die Deutsch-Tschechische Freundschaft. 2018 wurde ihm vom Heimatverband des Kreises Asch die Karl-Alberti-Medaille in Würdigung seiner hervorragenden Verdienste um die Ascher Heimat überreicht.
Nach seinem Tode im Januar 2023 wurde Prof. Dr. Herbert Braun für seine Arbeit der Völkerverständigung durch die Stadt Asch/Aš mit einem Gedenkstein gewürdigt. Aufgestellt wurde der Stein auf dem Wernersreuther Friedhof, dessen Wiederherstellung Herbert Braun im Jahre 2007 selbst in die Wege geleitet und mit vielseitiger Unterstützung umgesetzt hatte. Vom Gedenkstein aus blickt man
direkt auf das Geburtshaus Herbert Brauns, das Haus Nr. 198, einst erbaut von seinem Vater Emil Braun, heute durch Umbau verändert.
Der Gedenkstein ist auch ein Denkmal für alle Menschen, die zusammen mit Herbert Braun jahrelang das Werk des Verständnisses, der Freundschaft und des Verstehens erfüllt haben.
übersetzt durch Karin Mocková
Prof. Dr. Herbert Braun
* 24. února 1935
† 13. ledna 2023
Herbert Braun, zakladatel „Vernéřovského domovského spolku“,
zasvětil svůj život mezinárodnímu porozumění, německo-české
spolupráci a znovusjednocení sudetoněmeckých vyhnanců se
současnými českými obyvateli své rodné obce.
Herbert Braun se narodil v roce 1935 ve Vernéřově a bylo mu
jedenáct let, když byl s rodinou vyhnán z vlasti a přes oklkiky se
dostali do Bavorska. Po celý život ho myšlenka na vlast nikdy
neopustila. „Doma jsem žil jako housenka na kvetoucím stromě,
skrytý v zeleni údolí Halštrova. Když jsem byl vržen do tmy
dobytčího vagonu, převezen do cizího světa, začalo se
zakuklování, z něhož jsem nakonec vyšel jako jiná bytost“ – tak
popisuje otřes, který prožil s vyhnáním z rodné vesnice.
Pro své krajany chtěl Herbert Braun obnovit spojení se starou
domovinou a v roce 1983 založil „Domovský spolek Vernéřov“.
Zvolil na svou dobu jedinečný přístup a trval na bezpodmínečném
porozumění s českými novými obyvateli Vernéřova. To se zpočátku
setkalo s nepochopením sudetských Němců. Teprve postupně se k
této cestě přidávalo stále více sudetských Němců.
Dnes je Herbert Braun vysoce ceněn pro svůj jedinečný přístup a je
známý jako „smiřovatel“. V roce 2016 mu bylo uděleno čestné
občanství města Aše. Ve stejném roce mu město Marktbreit udělilo
děkovný list za jeho mimořádné nasazení v oblasti německo-
českého přátelství. V roce 2018 mu Domovský spolek Ašského
okresu udělil medaili Karla Albertiho jako uznání za jeho vynikající
služby pro domovský region Aš.
Po jeho smrti v lednu 2023 město Aš ocenilo profesora Dr. Herberta
Brauna za jeho práci na podporu mezinárodního porozumění
pamětním kamenem. Kámen byl vztyčen na hřbitově ve Vernéřově,
jehož obnovu Herbert Braun sám v roce 2007 inicioval a která byla
realizována s širokou podporou. Od pamětního kamene je přímý
výhled na rodný dům Herberta Brauna, dům číslo 198, původně
postavený jeho otcem Emilem Braunem a nyní upravený
rekonstrukcí.
Pamětní kámen je také pomníkem všem lidem, kteří spolu s
Herbertem Braunem věnovali mnoho let dílu porozumění, přátelství
a vzájemné podpory.
***********************************************************************************
Ella Adler
* 27.02.1922
† 05.06.2008
Ella Adler bereicherte mit ihrer Schwester Gerti Höfer als „Röder
Moidler“ viele Heimatabende mit vortrefflichen Gesangsvorträgen.
Die Röder-Moidler sangen “Wie’s daheim war…” oder „As
Häinaauch“ und gaben immer viele Zugaben.
Ella war eine Zeitlang zuständig für die Mitglieder aus der
Oberpfalz.
Ella Adler
* 27. února 1922
† 5. června 2008
Ella Adler spolu se svou sestrou Gerti Höferovou obohatily mnoho místních večerů svými
vynikajícími pěveckými vystoupeními jako jedna z „Röder Moidler“ (Röder děvčata). Röder
Moidler zpívali písně jako „Wie’s daheim war…“ (Jak to bylo doma…) nebo „As Häinaauch“ (místní
dialektový výraz) a vždycky dávali mnoho přídavků.
Ella byla dlouhou dobu zodpovědná za členy z oblasti Horní Falce.
***********************************************************************************
Horst Bischoff
* 21.11.1933
† 29.05.2002
Horst unterstützte als Ehemann der gebürtigen Wernersreutherin
Ilse Geipel („Gowers“) den Heimatverein tatkräftig als Haus- und
Hof-Fotograf sowie als Kassier.
Horst Bischoff
* 21. listopadu 1933
† 29. května 2002
Jako manžel Ilse Geipelové („Gowersové“), rodačky z Vernéřova, Horst činorodě podporoval
domovský spolek jako její domácí a dvorní fotograf a pokladník.
***********************************************************************************
Ilse Bischoff
* 20.12.1931
† 11.08.2024
Ilse Bischoff, eines der Gründungsmitglieder des Wernersreuther Heimatvereins, wurde 1931 in Wernersreuth Haus Nr. 106 zwischen Zinnberg und Salaberg geboren. Sie war das Kind von Frida und Julius Geipel. Ihr Urgroßvater väterlicherseits, Adam Geipel, führte im Jahre 1912 die Maurerarbeiten bei der Errichtung des Petersbrünnleins in Wernersreuth aus.
Viele Jahre lang war Ilse Bischoff für den Heimatverein als 3. Vorsitzende im Amt. In den Anfangsjahren der Heimatgruppe erstellte sie ein Adressenverzeichnis und kümmerte sich um den Bereich „Musik und Kultur“. Dies lag nahe, da sie gemeinsam mit ihrer Mutter, der „Gowers Frida“, die Bunten Abende in Marktbreit/Gnodstadt mit Gesang und Ziehharmonikaspiel bereicherte. Als Enkelin des alten „Gowers“ (Gustav Künzel, 1887-1976) lag ihr Musik im Blut. Poetisch begabt war sie in vielerlei Hinsicht: Ihre Dichtungen wurden und werden in den Heimatbögen veröffentlicht.
Später übernahm Ilse im Verein auch das Amt der Kassiererin, das sie jahrelang gemeinsam mit ihrem Mann Horst Bischoff ausführte.
2008 wurde Ilse Bischoff zur Ehrenvorsitzenden des Heimatvereins ernannt.
„Du hast uns Wernersreuth wieder nähergebracht“ schrieb sie einst an Herbert Braun.
Ilse Bischoffová
* 20. prosince 1931
† 11. srpna 2024
Ilse Bischoffová, jedna ze zakládajících členek Vernéřovského spolku, se narodila v roce 1931 ve
Vernéřově, číslo 106, mezi Zinnbergovými a Salabergovými. Byla dcerou Fridy a Julia
Geipelových. Její pradědeček z otcovy strany, Adam Geipel, prováděl v roce 1912 zednické práce
při stavbě pramene Petrovy studánky ve Vernéřově. Po mnoho let působila Ilse Bischoffová jako
druhá místopředsedkyně domovského spolku. V prvních letech domovské.skupiny sestavila adresář
a ujala se vedení sekce „Hudba a kultura“. To bylo přirozené spojení, protože ona a její matka
„Gowers Frida“ obohacovaly Pestré večery v Marktbreitu/Gnodstadtu zpěvem a hrou na akordeon.
Jako vnučka starého „Gowerse“ (Gustava Künzela 1887-1976) měla hudbu v krvi. Byla také
básnicky nadaná v mnoha ohledech: její básně byly a jsou publikovány v domovském časopise.
Později se Ilse ujala také role pokladní spolku, kterou po mnoho let zastávala společně se svým
manželem Horstem Bischoffem.
V roce 2008 byla Ilse Bischoff jmenována čestnou předsedkyní Domovského spolku.
„Přiblížil jsi nám znovu Vernéřov,“ napsala jednou Herbertu Braunovi.
***********************************************************************************
Rudolf Böhm
* 08.02.1932
† 09.01.2022
Rudi Böhm gehörte ab den 90er Jahren zum erweiterten Vorstand des Heimatvereins Wernersreuth. Von ihm stammt eines der „Goldenen Worte“ des Vereins: „Es geht nur mit Freundschaft!“
Mit großem Einsatz gestaltete und betreute Rudi Böhm die Heimatstube der Wernersreuther in Marktbreit. Sobald er in Marktbreit war, öffnete Rudi Böhm die Heimatstube für seine Landsleute und andere Besucher.
Alte Familienunterlagen, Geburtsurkunden und Hochzeitsurkunden aus seinem Besitz schmücken seitdem die Heimatstube an der Kapellensteige und dienen als stumme Zeitzeugen.
Rudolf Böhm
* 8. února 1932
† 9. ledna 2022
Od 90. let 20. století byl Rudi Böhm členem rozšířené rady Vernéřovského domovského spolku. Od
něj pocházíl jedno ze „zlatých slov“ spolku: „Jen s přátelstvím to bude fungovat!“ S velkým
nasazením Rudi Böhm navrhl a udržoval Vernéřovský komunitní dům v Marktbreitu. Kdykoli byl v
Marktbreitu,otevíral muzeum svým vernéřovským spoluobčanům a dalším návštěvníkům.
Staré rodinné dokumenty, rodné listy a oddací listy z jeho sbírky od té doby zdobí muzeum na
Kapellensteige a slouží jako tichí svědci historie.
***********************************************************************************
Richard Braun
* 10.02.1921
† 24.05.2001
Richard Braun, Großonkel unseres Gründers Herbert Braun, war
von Anfang an als Gründungsmitglied (MG-Nr. 8) im Heimatverein
aktiv. Er half bei der Erstellung der Schrift „Lebenslinien eines
Dorfes“ und war zuständig für die Mitglieder aus Hessen. Richard,
geboren 1921, war zeitlebens geprägt von der Sehnsucht nach der
verlorenen Heimat. Sein Leben wurde geprägt durch ein
Gehörleiden, welches infolge einer – daheim nicht seltenen –
Kinderkrankheit eintrat. “Am schmerzlichsten ist mir”, so sagte er
einmal, “daß ich den Gesang der Vögel nicht mehr wie daheim am
Lumberhau vernehmen kann.“
Richard Braun
* 10. února 1921
† 24. května 2001
Richard Braun, prastrýc našeho zakladatele Herberta Brauna, byl od samého začátku aktivní v
místní historické společnosti jako zakládající člen (členské číslo 8). Pomáhal s tvorbou publikace
„Životní linie jedné vesnice“ a byl zodpovědný za členy z Hesenska. Richard, narozený v roce
1921, byl po celý život poznamenán touhou po ztracené vlasti. Jeho život poznamenalo postižení
sluchu v důsledku dětské nemoci – což v jeho rodné obci bylo vzácné. „Nejvíc mě bolí,“ řekl
jednou, že už neslyším zpěv ptáků tak, jako jsem to slyšel doma v Lumberhau.
***********************************************************************************
Arnošt/Ernst Čančik
* 1938
† 06.05.2023
Arnošt Čančík aus Vernéřov war ein unentbehrlicher und unermüdlicher Helfer bei der Neugestaltung des Wernersreuther Friedhofs. Regelmäßig besuchte er zusammen mit seiner Frau Marie die Kirchweih in Wernersreuth und auch das Weinfest in Marktbreit. Durch die Zusammenarbeit am Friedhof und die langjährige Freundschaft trug Arnošt Čančík viel bei zu der guten Bindung zwischen alten und neuen Wernersreuthern.
Arnošt/Ernst Čančik
* 1938
† 6. května 2023
Arnošt Čančík z Vernéřova byl nepostradatelným a neúnavným pomocníkem při přestavbě hřbitova
ve Vernéřově. S manželkou Marií se pravidelně účastnil posvícení ve Vernéřově a vinobraní v
Marktbreitu. Spoluprácí na hřbitově a dlouholetým přátelstvím Arnošt Čančík významně přispěl k
silnému poutu mezi dlouholetými a novými obyvateli Vernéřova.
***********************************************************************************
Rudi Frank
* 09.07.1923
† 04.11.2008
Der aus Asch stammende Rudi Frank begeisterte mit seinen Versen
und Vorträgen die Wernersreuther und trug als Stimmungskanone
mit Wiener Charme wesentlich zu den gelungenen Heimatabenden
bei. Er verbreitete stets Heimatstimmung gepaart mit Heiterkeit.
Seine Ehefrau Gerdi (geb. Wagner) stammte ebenfalls aus Asch
und besuchte bis ins hohe Alter weiterhin die Treffen der
Wernersreuther.
Rudi Frank
* 9. července 1923
† 4. listopadu 2008
Rudi Frank, původem z Aše, těšil obyvatele Vernéřova svými verši a recitacemi. Jako živá a
zábavná osobnost s vídeňským šarmem významně přispěl k úspěchu místních večerů. Vždy šířil
pocit domova a veselí. Jeho manželka Gerdi (rozená Wagnerová) také pocházela z Aše a účastnila
se setkání ve Vernéřově až do vysokého věku.
***********************************************************************************
Hilde Fuchs (Tischer Hilde)
* 28.09.1921
† 11.12.1995
Auch die „Tischer-Hilde“ war eine Wernersreuther
Unterhaltungskünstlerin auf den Heimatabenden. Berühmt waren
ihre Sketche wie „Der Wernersreuther Herrenschneider“. Hilde
schrieb viele Beiträge für den Wernersreuther Bogen.
Hilde Fuchs ( Tischer-Hilde)
* 28. září 1921
† 11. prosince 1995
„Tischer- Hilde“ z Vernéřova byla také uměleckou bavičkou na domovských večerech . Její skeče,
jako například „Vernéřovský krejčí“, byly slavné. Hilde napsala mnoho článků do Vernéřovského
oběžníku.
***********************************************************************************
Max Fuchs
* 26.04.1909
† 09.03.1999
Max Fuchs war eines der Gründungsmitglieder des Vereins und hat
sich um Wernersreuth unendlich verdient gemacht. Schon 1980
sprach er mit Herbert Braun darüber, den Zusammenhalt nicht
aufzugeben.
Ihm lässt sich das erste der „Goldenen Worte“ des Vereins
zuschreiben: „Erst in Marktbreit sind die Wernersreuther eine
richtige Dorfgemeinschaft geworden.“
Max Fuchs wurde wegen seiner großen Verdienste um die
Gemeinschaft 1987 zum Ehrenvorsitzenden ernannt.
Max Fuchs
* 26. dubna 1909
† 9. března 1999
Max Fuchs byl jedním ze zakládajících členů spolku a prokázal Vernéřovu neocenitelné služby. Již
v roce 1980 hovořil s Herbertem Braunem o nevzdávání se soudružnosti. Jemu se připisuje první ze
„zlatých slov“ spolku: „Teprve v Marktbreitu se obyvatelé Vernéřova skutečně stali vesnickou
komunitou.“ Max Fuchs byl jmenován čestným předsedou v roce 1987 jako uznání za jeho
vynikající služby komunitě.
***********************************************************************************
Max Fuchs
* 04.11.1929
† 26.02.2019
Max Fuchs (Fulda) war der Sohn des einstigen Schulhausmeisters
in Wernersreuth. Seine Mutter war ab 1938 die letzte
Schulhausmeisterin. Eine ihrer Aufgaben war es, die
Schulhausglocke zu läuten: Um elf Uhr für die Essensträger, gegen
Abend für das Gebet. Läutete sie die Glocke bereits in der Früh um
neun Uhr, war jemand verstorben.
Max Fuchs
* 4. listopadu 1929
† 26. února 2019
Max Fuchs (Fulda) byl synem bývalého školníka ve Vernéřově. Jeho matka byla, počínaje rokem
1938, poslední školnicí. Jednou z jejích povinností bylo zvonit na školní zvonek: v jedenáct hodin
pro nosiče oběda a znovu večer pro modlitby. Pokud zvonila v devět hodin ráno, znamenalo to, že
někdo zemřel.
***********************************************************************************
Frida Geipel
* 03.01.1910
† 10.06.1997
Geboren wurde Frida in Wernersreuth als Frida Künzel und Tochter
des Gowers-Musikanten Gustav Künzel. Ihr musikalisches Talent
zeigte sie auf vielen, von ihr angeregten Bunten Abenden des
Heimatvereins in Marktbreit, oft zusammen mit Tochter Ilse
(Bischoff) im Duett. Mehrmals spendierte Frida bei diesen
Zusammenkünften auch Kaffee und Kuchen für alle
Vereinsmitglieder und Gäste.
Frida Geipel
* 3. ledna 1910
† 10. června 1997
Frida se narodila jako Frida Künzel ve Vernéřově, dcera Gustava Künzela, hudebníka z rodiny
Gowersů. Svůj hudební talent předváděla na četných estrádních večerech pořádaných Domovským
spolkem v Marktbreitu, kde často zpívala duety se svou dcerou Ilse (rozenou Bischoff). Frida na
těchto setkáních často hostila všechny členy a hosty kávou a koláčem.
***********************************************************************************
Herbert Hasselbusch
* 01.01.1937
† 06.05.2014
Seine bereits im Jahr 2000 verstorbene Frau Ilse war eine geborene Wunderlich aus Wernersreuth (Schwedn-Ilse). Herbert Hasselbusch war 1998 Vereinsmitglied geworden, übernahm sogleich auch die Mitgliederbetreuung und koordinierte die Jugendarbeit. Von 2007 bis 2013 hatte er das Amt des Kassenwartes inne.
Herbert Hasselbusch
* 1. ledna 1937
† 6. května 2014
Jeho manželka Ilse, rozená Wunderlich, z Vernéřova (Schwedn-Ilse), zemřela v roce 2000. Herbert
Hasselbusch se stal členem spolku v roce 1998 a okamžitě se ujal péče o členy a koordinace aktivit
pro mládež. V letech 2007 až 2013 působil jako pokladník.
***********************************************************************************
Horst Heinrich
* 13.01.1933
† 1989
Horst Heinrich war ein Gründungsmitglied des Vereins, hatte den
Posten des Schriftführers inne und war Regionalbetreuer für den
Kreis München. Trotz seiner Inanspruchnahme als Inhaber
mehrerer Firmen setzte er sich unermüdlich für den Wernersreuther
Heimatverein ein. Gemeinsam mit Adolf Riedel besuchte er auch
weiterhin die Jahreshauptversammlungen des Ascher
Heimatverbandes, vermittelte bei Unstimmigkeiten und vertrat die
Interessen der Wernersreuther. Horst Heinrich verstarb früh bereits
einige Jahre nach der Gründung der Heimatgruppe.
Horst Heinrich
* 13. ledna 1933
† 1989
Horst Heinrich byl zakládajícím členem spolku, působil jako tajemník a byl regionálním zástupcem
pro okres Mnichov. Navzdory své náročné roli majitele několika firem se neúnavně věnoval
Vernéřovskému domovskému spolku. Spolu s Adolfem Riedelem se i nadále účastnil výročních
schůzí ašského domovského spolku, řešil nesrovnalosti a zastupoval zájmy obyvatel Vernéřova.
Horst Heinrich zemřel brzy několik let po založení Vernéřovského domovského spolku.
***********************************************************************************
Helmut Hermer
* 08.11.1930
† 23.03.2025
Helmut Hermer und seine Frau Anneliese waren von Anfang an wichtige Stützen des Wernersreuther Heimatvereins und haben die Jahrestreffen besucht, solange es möglich war. Helmut war im Verein jahrelang als Beisitzer tätig und wirkte im Festausschuss für die Heimattreffen mit. Helmut stammte aus der Wernersreuther Hausnummer 49, einem der vier Urhöfe im Ortskern von Wernersreuth.
***********************************************************************************
Gertrud (Gerti) Höfer
* 17.02.1928
† 29.09.2010
Gerti Höfer bereicherte mit ihrer Schwester Ella Adler als „Röder Moidler“ viele Heimatabende mit vortrefflichen Gesangsvorträgen. Die Röder-Moidler sangen “Wie’s daheim war…” oder „As Häinaauch“ und gaben immer viele Zugaben.
Als 1991 ein gemeinsamer Besuch in der alten Heimat geplant wurde, war Gerti mit der Organisation betraut.
1995 hatte sich Gerti Höfer eine besondere Überraschung ausgedacht. Mit großem Geschick und viel Fleiß hatte sie ein wunderbares Stickbild von der evangelischen Kirche in Asch angefertigt, das sie dem Vorstand für die Heimatstube übergab. Es hat dort einen Ehrenplatz erhalten.
Gertrud (Gerti) Höferová
* 17. února 1928
† 29. září 2010
Gerti Höferová spolu se svou sestrou Ellou Adlerovou obohatila mnoho místních večerů svými
vynikajícími pěveckými vystoupeními jako „Röder Moidler“ (Röderova děvčata). „Röder děvčata“
zpívala písně jako „Wie’s daheim war…“ (Jak to bylo doma…) nebo „As Häinaauch“ (místní nářeční
výraz) a vždy dávala mnoho přídavků.
Když se v roce 1991 plánovala společná návštěva jejich starého domova, byla Gerti pověřena
organizací.
V roce 1995 Gerti Höferová přišla se zvláštním překvapením. S velkou zručností a pílí vytvořila
nádherný vyšívaný obraz evangelického kostela v Aši, který věnovala správní radě pro domovský
komunitní dům. Zde mu bylo přiděleno čestné místo. …
***********************************************************************************
Hedwig Hudetz
* 27.10.1913
† ??
Hedwig Hudetz ist mitverantwortlich für den Sitz des Vereins, denn
sie wünschte sich einen Ort in der Mitte von Deutschland, damit sie
nicht „durch die gesamte Bundesrepublik“ fahre müsse, um an
einem Treffen teilzunehmen. Hilde war eine Vortragskünstlerin und
erfreute das Publikum mit Heimatepisoden und Gedichten auf den
Bunten Abenden.
Hedwig Hudetz
* 27. října 1913
† ??
Hedwig Hudetzová se částečně zasloužila o umístění sídla spolku, přála si místo ve středu
Německa, aby nemusela cestovat „přes celou zemi“, když se chtěla zúčastnit setkání. Hedwig byla
umělecká interpretka na estrádních večerech spolku, těšila publikum historkami o své vlasti a
básněmi.
***********************************************************************************
Pavel Jetleb
* 01.04.1932
† März 2017
Pavel Jetleb kam eine besondere Aufgabe zu, als er 1993 als Stadtrat in Vertretung des Bürgermeisters von Asch zur ersten Kirchweih der Wernersreuther erschien. Auf beiden Seiten herrschte große Anspannung, doch Pavel Jetleb zeigte sich sehr froh darüber, dass eine solche Zusammenkunft zwischen Tschechen und Heimatvertriebenen jetzt möglich war.
Der sehr bescheidene ehemalige Lehrer war zu allen Gelegenheiten, ob zu offiziellen Anlässe oder Feiern, als zuverlässiger Dolmetscher zur Stelle – an seiner Seite stets Ehefrau Gerti. Auch als Ansprechpartner in Tschechien fungierte Pavel Jetleb, er wurde später zum Ehrenmitglied ernannt.
Pavel Jetleb
* 1. dubna 1932
† březen 2017
Pavel Jetleb měl zvláštní úkol, když se v roce 1993 jako městský radní zastupující starostu Aše
zúčastnil prvního posvícení ve Vernéřově. Na obou stranách panovalo značné napětí, ale Pavel
Jetleb byl velmi potěšen, že je nyní možné takové setkání mezi Čechy a vflasteneckými vyhnanci
uskutečnit.
Velmi skromný bývalý učitel byl vždy k dispozici jako spolehlivý tlumočník, ať už při oficiálních
příležitostech nebo oslavách – vždy v doprovodu své manželky Gerti. Pavel Jetleb působil také jako
kontaktní osoba v České republice a později se stal čestným členem.
***********************************************************************************
Johann Knaus
* 07.10.1954
† 04.06.2016
Johann Knaus war als treuer Marktbreiter Freund stets bei den Heimattreffen und auch in der alten Heimat zugegen. Durch seine Sangeskunst bereicherte er die Heimatabende und die Kirchweihfeiern und schuf unvergessliche Augenblicke.
Johann Knaus
* 7. října 1954
† 4. června 2016
Johann Knaus, věrný přítel Marktbreitu, se domovského setkání vždy účastnil a též svou starou
vlast. Jeho pěveckým uměním obohacoval domovské večery a posvícení a vytvářel
nezapomenutelné chvíle.
***********************************************************************************
Günther Knöchel
* 22.01.1944
† 31.07.2014
Günther Knöchel spielte als Stadtrat und damaliger Zweiter Bürgermeister von Marktbreit eine wichtige Rolle für den Heimatverein.
Als Gesangduo traten Günther und Ehefrau Irene Knöchel an vielen Bunten Abenden und auch auf den Wernersreuther Kirchweihfesten auf. Teilweise wurden sie dabei begleitet von Tochter Marion. Neben den Maintalsänger waren sie bald fester Bestandteil der Wernersreuther Zusammenkünfte.
Mit seinem Waldhorn verlieh er jedem Fest einen würdigen Rahmen. Günther Knöchel wurde zum Ehrenmitglied ernannt.
Günther Knöchel
* 22. ledna 1944
† 31. července 2014
Jako městský radní a tehdejší místostarosta Marktbreitu hrál Günther Knöchel důležitou roli v v
domovském spolku. Jako pěvecké duo vystupovali Günther a jeho žena Irene Knöchelová na mnoha
estrádních večerech a také na posvíceních ve Vernéřově. Někdy je doprovázela i jejich dcera
Marion. Vedle Mohamských pěvců se brzy stali pravidelnou součástí vernéřovských setkání.
Svou hrou na lesní roh dodával každé oslavě důstojnou atmosféru.
Günther Knöchel byl jmenován čestným členem.
***********************************************************************************
Irene Knöchel
* 03.10.1944
† 01.07.2024
Irene Knöchel aus Marktbreit war fast von Anfang an durch ihren 2014 verstorbenen Mann, den damaligen Stadtrat und Vizebürgermeister Günther Knöchel, bei den Wernersreuther Heimattreffen in Marktbreit und auch bei den Kirchweihfeiern in Wernersreuth aktiv beteiligt.
Das Gesangsduo Günther und Irene Knöchel, teilweise begleitet von Tochter Marion, erfreute an den vielen Bunten Abenden im Vereinssitz Marktbreit/Gnodstadt die Gäste durch wunderbaren Gesang und war neben Adi und Friedel Schermer stets die Marktbreiter Sensation.
Immer wieder zeigte Irene auch ihr Dekorationstalent und kümmerte sich in Marktbreit um Blumenschmuck in der Rathausdiele, im Radermacherhaus und in der Heimatstube der Wernersreuther.
Irene Knöchelová
* 3. října 1944
† 1. července 2024
Irene Knöchelová z Marktbreitu se téměř od samého začátku , a to díky svému manželovi
Güntherovi Knöchelovi, který zemřel v roce 2014, a který byl v té době městským radním a
místostarostou , aktivně zapojovala do setkání Vernéřováku v Marktbreitu a posvícení ve Vernéřově.
Pěvecké duo Günther a Irene Knöchelovi, občas doprovázené dcerou Marion, těšilo hosty na
mnoha estrádních večerech v sídle spolku v Marktbreitu/Gnodstadtu svým nádherným zpěvem a
spolu s Adim a Friedel Schermerovými byli v Marktbreitu vždy senzací.
Irene často opakovaně projevovala svůj talent pro dekoraci a starala se o květinové aranžmá na
radnici, v Radermacherově domě a ve Vernéřovském komunitním domě v Marktbreitu.
***********************************************************************************
Sepp Komma
* 30.06.1920
† 12.04.1996
Landsmann Sepp Komma sorgte mit heiteren Anekdoten und
Liedern für gute Stimmung auf den Bunten Abenden und auch
einmal während einer Bootsfahrt auf dem Main. Er hätte als
Alleinunterhalter, Akkordeon-Musikant, Stimmungskanone und
Witzeerzähler das Programm der Heimatabende fast alleine
gestalten können.
Sepp Komma
* 30. června 1920
† 12. dubna 1996
Sepp Komma, místní krajan, bavil anekdotami a písněmi na estrádních večerech a jednou dokonce i
během plavby lodí po řece Mohan. Jako sólový bavič, hráč na akordeon, zábavný chlapík a
vypravěč vtipů mohl téměř sám zorganizovat program domovských večerů.
***********************************************************************************
Kurt Lankl
* 17.12.1935
† 13.09.2021
Geboren 1935 in Wernersreuth fand Kurt Lankl nach der Vertreibung in Maintal-Dörnigheim am Main eine neue Heimat. Hier fand auch 1950 das erste „Ascher Treffen und Vogelschießen“ nach der Vertreibung statt.
Viele Jahre lang war er der 2. Vorsitzende des Heimatvereins und manche niedergeschriebene Kindheitserinnerung aus Wernersreuth fand den Weg in den „Bogen“. Maßgeblich war Kurt Lankl mit seinem handwerklichen Können an den Renovierungsarbeiten des Friedhofs in Wernersreuth beteiligt. Unvergessen der Steintransport, den er zusammen mit Herbert Braun von Maintal über Schondorf nach Wernersreuth durchgeführt hat.
Seine Gesangseinlagen haben manche Versammlung bereichert.
Kurt Lankl
* 17. prosince 1935
† 13. září 2021
Kurt Lankl se narodil ve Vernéřově v roce 1935 a po vyhnání ze své vlasti našel nový domov v
Maintal-Dörnigheimu nad Mohanem. Tam se také konalo v roce 1950 po vyhnání Němců z vlasti
první „Ašské setkání a střelecká soutěž“.
Po mnoho let působil jako místopředseda domovského spolku a mnoho písemných vzpomínek z
dětství z Vernéřova se díky němu dostalo do „Bogenu“ (domovského oběžníku). Kurt Lankl se
významně podílel na rekonstrukci hřbitova ve Vernéřově a přispěl k tomu svou řemeslnou zručností.
Přeprava náhrobků (kamenů), kterou provedl společně s Herbertem Braunem z Maintalu přes
Schondorf do Vernéřova, zůstává nezapomenutelná.
Jeho pěvecká vystoupení obohatila nejedno setkání
***********************************************************************************
Ernst Martin
* 02.02.1906
† 09.11.1982
Geboren 1906 in der Unteren Hädlermühle war Ernst Martin voll von Heimatwissen. Mit seiner Hilfe und von ihm zur Verfügung gestellten Aufzeichnungen begann Herbert Braun die Serie „Lebenslinien eines Dorfes: Wernersreuth“. Ernst Martin, der auch die Idee zur Elstersymphonie hatte, wurde zum bedeutendsten Heimatkundler von Wernersreuth. Er wird auch im Buch „Sagen und Erzählungen“ von 1932 (Aus unserer Ascher Heimat, Folge 2) als Gewährsmann und Quelle erwähnt.
***********************************************************************************
Herbert Ploß
* 15.06.1931
† 03.05.2017
Herbert Ploß ist aufgewachsen in Wernersreuth auf der „Hout“ (= Hutweide) unter dem Kalkofen. In seinen guten Tagen hat er kein Marktbreiter Treffen ausgelassen. Er war Gründungsmitglied und zeitweilig Geschäftsführer des Heimatvereins.
Herbert Ploß
* 15. června 1931
† 3. května 2017
Herbert Ploß vyrůstal ve Vernéřově na „Houtu“ (pastvině) pod vápenkou. Ve svých nejlepších
letech nikdy nevynechal žádné setkání v Marktbreitu. Byl zakládajícím členem a po určitou dobu i
předsedou Vernéřovského domovského spolku.
***********************************************************************************
Adolf Riedl
* 02.02.1921
† 06.09.2003
Adolf Riedel, eines der Gründungsmitglieder, war jahrelang 2.
Vorsitzender des Heimatvereins, später Ehrenvorsitzender. Adolf
Riedl übernahm lange Zeit Druck und Verteilung der
Wernersreuther Bögen auf eigene Kosten über seine Firma
„Sunflair“. Gemeinsam mit seiner Schwester Marianne (Sommerer)
war er Förderer und Unterstützer bei der Restaurierung des
Pertersbrünnerl, dessen Instandsetzung er 1993 auch angestoßen
hatte.
Adolf Riedl
* 2. února 1921
† 6. září 2003
Adolf Riedl, jeden ze zakládajících členů, působil mnoho let jako místopředseda Domovského
spolku Vernéřov a později jako čestný předseda. Adolf Riedl dlouhou dobu osobně financoval tisk a
distribuci Vernéřovského oběžníku prostřednictvím své společnosti „Sunflair“. Spolu se svou
sestrou Marianne (Sommerer) byl mecenášem a podporovatelem obnovy pramene Petrovy
studánky, jehož opravu inicioval v roce 1993.
***********************************************************************************
Alfred Russek
* 11.10.1919
† 2000
Stadtrat a.D. Marktbreit; Ehrenmitglied im Wernersreuther
Heimatverein.
Alfred Russek
* 11. října 1919
† 2000
Bývalý městský radní Marktbreitu; čestný člen Vernéřovského domovského spolku.
***********************************************************************************
Adolf (Adi) Schermer
* 19.03.1928
† 01.01.2007
Adolf Schermer und seine Ehefrau Friedl stammen beide gebürtig
aus Bodersam (Böhmen) und kamen als Vertriebene über Furth im
Wald nach Heidingsfeld. Aus beruflichen Gründen gingen die
beiden mit Familie 1961 nach Marktbreit. Adolf und Friedl Schermer
engagierten sich in verschiedenen Vereinen und Adi gründete die
Maintalsänger. Unter seiner Leitung traten die Maintalsänger bei
den Heimatabenden auf. Adi betreute jahrelang die Heimatstube, er
wurde zum Ehrenmitglied ernannt.
Adolf (Adi) Schermer
* 19. března 1928
† 1. ledna 2007
Adolf Schermer a jeho manželka Friedl pocházeli z Bodersamu (Čechy- Podbořany) a do
Heidingsfeldu přišli přes Furth im Wald (Folmava) jako uprchlíci. Z profesních důvodů se s rodinou
v roce 1961 přestěhovali do Marktbreitu. Adolf a Friedl Schermerovi byli aktivní v různých
spolcích a Adi založil Maintal pěvce. Pod jeho vedením Maintal pěvci vystupovali na domovských
večerech věnovaných kulturnímu dědictví. Adi mnoho let spravoval domovský komunitní dům a
byl jmenován čestným členem spolku.
***********************************************************************************
Alfred (Fredl) Schreyer
* 29.08.1923
† 27.05.2008
Alfred Schreyer war eines der Gründungsmitglieder und viele Jahre
lang auch Kassier des Heimatvereins. Alfred trug vieles bei zur
Entstehung der Schriftreihe „Lebenslinien eines Dorfes“. Er machte
außerdem Farbvorschläge für das Vereinswappen und illustrierte
die Elstersymphonie. Zahlreiche seiner Gemälde schmücken
unsere Heimatstube. Alfred wurde nach seinem Ausscheiden als
Kassier zum Ehrenmitglied ernannt.
Alfred (Fredl) Schreyer
* 29. srpna 1923
† 27. května 2008
Alfred Schreyer byl jedním ze zakládajících členů a mnoho let působil jako pokladník domovského
spolku. Alfred významně přispěl k vytvoření publikační série „Životní linie jedné vesnice“. Navrhl
také barvy pro erb spolku a ilustroval Halštrovskou symfonii. Četné jeho obrazy zdobí náš
domovský komunitní dům. Po odchodu z funkce pokladníka byl Alfred jmenován čestným členem.
***********************************************************************************
Irma Schreyer
* 19.09.1923
† 04.07.2013
Als Gründungsmitglied der Heimatgruppe wurde Irma, die Ehefrau von Alfred Schreyer (Schreyer-Fredl), bald Regionalbetreuerin für Oberfranken. Sie war eines der treuesten Mitglieder. Als 1991 der erweiterte Vorstand im Marktbreiter Stadtrat wegen der Einrichtung einer Heimatstube erfolgreich vorsprach, war auch Irma Schreyer zugegen.
Irma Schreyer
* 19. září 1923
† 4. července 2013
Jako zakládající členka domovského spolku se Irma, manželka Alfreda Schreyera (Schreyer-Fredl),
brzy stala regionální koordinátorkou pro Horní Franky. Patřila k nejvěrnějším členkám. Když
rozšířená rada spolku v roce 1991 úspěšně podala petici městské radě Marktbreit za zřízení
domovského komunitního domu, byla přítomna i Irma Schreyerová.
***********************************************************************************
Robert Schreyer
* 22.01.1921
† 1991
Schon auf dem Ascher Heimattreffen in Rehau musizierte Robert
Schreyer und ließ zur Begeisterung des ganzen Ascher Kreises die
„Gowers-Schrammel“ aufleben, deren jüngstes Mitglied er einst in
der alten Heimat gewesen war. Robert Schreyer war ein
Gründungsmitglied und später Kulturbeauftragter der
Wernersreuther Heimatgruppe und trug viel bei zur Schrift
„Lebenslinien eines Dorfes“. Er leitete die musikalische
Ausgestaltung der Bunten Abende und war Mitbegründer der
Heimatstube. Seine anschaulichen Erzählungen ließen den Ort
Wernersreuth, seine Ortsteile und Geschichte in der Erinnerung der
Alten, in der Einbildungskraft der Jungen und Gäste lebendig
werden. Bescheidenheit und Verbundenheit mit der Heimat waren
seine Wesensmerkmale.
Immer wieder spielte er auf den Heimatabenden die Lieder der
Gowers-Schrammel. Sein „Lied von der Aarwat (Arbeit)“ wurde vom
Bayerischen Rundfunk bei einem Heimatabend aufgenommen und
anschließend im Radio gespielt. Später in Bad Orb führte Robert 20
Jahre lang die Kapelle Egerländer Buben.
Robert Schreyer war nicht nur Musikant, sondern auch ein
begnadeter Maler: Er entwarf das Wernersreuther Wappen,
zeichnete und malte viele Bilder, z.B. die Elsterquelle.
Robert Schreyer
* 22. ledna 1921 † 1991
Již na Ašském setkání rodných obyvatel v Rehau Robert Schreyer vystoupil a k radosti celé ašské
komunity oživil soubor „Gowers-šraml“, jehož byl kdysi nejmladším členem ve své staré rodné
obci. Robert Schreyer byl zakládajícím členem a později kulturním referentem Vernéřovského
domovského spolku a významně přispěl k publikaci „Životní linie jedné vesnice“ .
Řídil hudební aranžmá pro estrádní večery a byl spoluzakladatelem Domovského komunitního
domu. Jeho obrazné živé vyprávění oživilo vesnici Vernéřov, její jednotlivé části a její historii v
paměti starší generace a obrazotvornost mladší generace a návštěvníků.
Skromnost a hluboké pouto k vlasti byly jeho určujícími vlastnostmi.
Stále znovu hrál na domovských večerech písně souboru Gowers-Šraml. Jeho „Píseň o práci“ byla
na jednom z těchto večerů nahrána Bavorským rozhlasem a následně vysílána v rádiu.
Později v Bad Orbu vedl Robert 20 let kapelu Egerlandské chlapce.
Robert Schreyer nebyl jen hudebník, ale také nadaný malíř: navrhl erb Vernéřova a vytvořil řadu
kreseb a obrazů, např. Halštrovský pramen.
***********************************************************************************
Karl Schubert (Altbürgermeister)
* 05.11.1923
† 19.04.2015
Marktbreits damaliger Bürgermeister Karl Schubert war 1983 genau der „richtige Mann“ für die Pläne unseres Vereinsgründers Herbert Braun. Er zeigte sich den Wernersreuthern sofort aufgeschlossen und bot Marktbreit als Patengemeinde an. Schubert schloss seine Wernersreuther ins Herz und förderte sie sein Leben lang, sodass Marktbreit ihre „Gute Stube“ werden konnte. Der Heimatverein Wernersreuth ernannte Karl Schubert zum Ehrenvorsteher.
Karl Schubert (bývalý starosta)
* 5. listopadu 1923
† 19. dubna 2015
V roce 1983 byl Karl Schubert, tehdejší starosta Marktbreitu, přesně tím „správným mužem“ pro
plány zakladatele našeho spolku Herberta Brauna. Okamžitě se ukázal být vstřícný k obyvatelům
Vernéřova a nabídl Marktbreit jako partnerské město. Schubert si vzal obyvatele Vernéřova k srdci a
po celý život je podporoval, aby se Marktbreit mohl stát jejich „dobrým místem“. Vernéřovský
domovský spolek jmenoval Karla Schuberta svým čestným předsedou.
***********************************************************************************
Monika Schulz
* 01.07.1945
† 2004
Monika Schulz war Redakteurin für die Mainpost und Mitglied im
Wernersreuther Heimatverein. Sie schrieb viele Berichte und Artikel
über das Vereinsleben der Wernersreuther. 1996 übernahm sie im
Verein das Amt der Schriftführerin. Monika Schulz war eine
eigenwillige, liebenswerte Person, die sich für Tiere einsetzte und in
ihrem Beruf aufging. 2004 starb Monika Schulz plötzlich und
unerwartet mit nur 59 Jahren.
Monika Schulz
* 1. července 1945
† 2004
Monika Schulz byla redaktorkou novin Mainpost a členkou Vernéřovského domovského spolku.
Napsala mnoho zpráv a článků o aktivitách spolku vernéřovských. V roce 1996 se ujala funkce
zapisovatelky. Monika Schulz byla osobitá, milá osoba, která se vášnivě zasazovala za zvířata a
oddaná své práci. V roce 2004 Monika Schulz náhle a nečekaně zemřela ve věku pouhých 59 let.
***********************************************************************************
Marianne Sommerer
geb. Riedl
* 30.08.1926
† 11.09.2018
Gründungsmitglied Marianne Sommerer war in Nachfolge ihres Bruders Adolf Riedl und in tatkräftiger Fortführung seiner treuen Arbeit lange Zeit 2. Vorsitzende des Wernersreuther Heimatvereins. Sie untermauerte die Vereinsarbeit in Richtung „alte Heimat“, förderte und unterstützte ihren Bruder Adolf bei der Restaurierung des Wernersreuther Petersbrünnleins.
Durch ihr stetes Engagement, ihre Persönlichkeit und durch die jahrelange Bereitstellung der „Logistik“ für den Wernersreuther Bogen sowie die Finanzierung des Versandes haben Marianne Sommer und ihr Ehemann Ludwig großen Dank und Anerkennung verdient.
Sie wurden beide im Jahre 2000 zu Ehrenvorsitzenden ernannt.
Marianne Sommerer roz. Riedl
* 30. srpna 1926
† 11. září 2018
Zakládající členka spolku, Marianne Sommerer, byla nástupkyní svého bratra Adolfa Riedla a
pokračovala v jeho obětavé práci, přičemž mnoho let působila jako místopředsedkyně
Vernéřovského domovského spolku. Posílila spolkovou činnost ve směru („stará vlast“) a
podporovala svého bratra Adolfa při obnově pramene Petrova studánka ve Vernéřově.
Za své neochvějné nasazení, své osobnosti a roky logistického zajištění projektu Vernéřovský
oběžník a také financování jeho rozesílání si Marianne Sommer a její manžel Ludwig zaslouží naši
nejhlubší vděčnost a uznání.
Oba byli v roce 2000 jmenováni čestnými předsedy.
***********************************************************************************
Antonin (Toni) Špreňar
* ??
† Februar 2024
Toni Špreňar betrieb jahrelang das ehemalige Beilschmidt-Wirtshaus unter dem Namen „U Špreňarů“. Nach anfänglichen Bedenken entschloss er sich 2004 dazu, die „Wernersreuther Kirchweih“ bei sich im Gasthaus stattfinden zu lassen. Das wurde ein voller Erfolg und blieb es bis 2011, die Teilnehmer erzählen noch heute davon. Zusammen mit seiner Frau Alena blieb Toni den Wernersreuthern treu, auch als sein Sohn die Gaststätte übernahm.
***********************************************************************************
Julius (Jule) Stöhr
* 09.01.1925
† 2016
Von Anfang an führte Jule Stöhr als Conférencier durch die Heimatabende. Als Vortragskünstler verbreitete er Heimatstimmung und Heiterkeit, seine deftigen Sprüche dürften manchem noch bekannt sein. Jule Stöhr pflegte den Dialekt, viele Mundartgedichte und Sprüche lassen sich in den Wernersreuther Bögen nachlesen. Gegenüber unserem Verständigungskurs nach Tschechien wohnten gleichsam zwei Seelen in seiner Brust, doch war er immer loyal und hilfsbereit.
Julius (Jule) Stöhr
* 9. ledna 1925
† 2016
Jule Stöhr od samého začátku moderoval místní večery. Jako umělec šířil pocit vlastenecké hrdosti
a veselí; jeho drsnější výroky jsou pravděpodobně mnohým stále známé. Jule Stöhr pěstoval místní
dialekt a mnoho jeho dialektových básní a výroků lze nalézt ve Vernéřovském oběžníku. Byl, dalo
by se říci, nejednotný ohledně našeho úsilí o podporu porozumění s Českou republikou, přesto byl
vždy loajální a ochotný pomoci.
***********************************************************************************
Waltraud Svoboda
* 26.06.1944
† 2018
Waltraud Svoboda, geb. Maier, wurde in Wernersreuth Nr. 206 („Neue Häuser“) geboren und lebte später mit ihrem Ehemann Václav im Elternhaus. Waltraud war stets wichtige Ansprechpartnerin bei Besuchen in Wernersreuth, kümmerte sich um Genehmigungen bei den tschechischen Behörden und fungierte als Übersetzerin und Vermittlerin. Bei den Renovierungsarbeiten auf dem Friedhof hat sie sich mit aller Kraft eingesetzt.
***********************************************************************************
Wenzel Svoboda
* 24.12.1938
† Februar 2020
Václav/Wenzel Svoboda war ebenso wie seine Frau Waltraud „Botschafter“ in Wernersreuth. Er half bei der Friedhofsrenovierung und bei vielen anderen Arbeiten mit, strich das Petersbrünnerl frisch an und versah es regelmäßig mit Blumenschmuck.
***********************************************************************************
Willi Weiß
* 28.05.1930
† 17.08.2006
Willi Weiß hat über 25 Jahre als Vertreter der Stadt Marktbreit
(Stadtrat, 2. Bürgermeister), aber auch mit seiner ganz privaten
Geselligkeit den Verein betreut und das Vereinsleben begleitet und
bereichert. Willi Weiß trug wesentlich bei zur Patenschaft der Stadt
Marktbreit über die Wernersreuther und später auch zur
Patenschaft der Stadt Asch über ihre Heimatvertriebenen als erste
tschechischer Stadt überhaupt.
Willi Weiß war tätig im Vereinsausschuss „Kontakte in die alte
Heimat“ und im Ausschuss „Böhmen“ und besuchte regelmäßig die
Kirchweihfeste in Wernersreuth. Über die Wernersreuther in
Marktbreit sagte er, sie seien „immer gern gesehen“ und lud
regelmäßig zum Weinfest ein.
Willi Weiß
* 28. května 1930
† 17. srpna 2006
Willi Weiß více než 25 let podporoval spolek a obohacoval jeho činnost, a to jak jako zástupce
města Marktbreit (městský radní, místostarosta), tak i svou osobní společenskou angažovaností.
Sehrál klíčovou roli při založení sponzorství města Marktbreit nad komunitou Vernéřov a později
při založení prvního sponzorství města Aše nad jeho vyhnanci, čímž se Aš stala prvním českým
městem vůbec, které tak učinilo
Willi Weiß byl aktivní ve výboru spolku „Styky se starou domovinou“ a ve výboru „Čechy“ a
pravidelně se účastnil posvícení ve Vernéřově. O obyvatelích Vernéřova v Marktbreitu řekl, že jsou
„vždy vítáni“ a pravidelně je zval na vinobraní.
***********************************************************************************
Lutz F. W. Wenau
* 24.12.1930
† 04.03.2007
Die Mutter von Lutz Wenau, eine geborene „Fuchs“, verbrachte ihre
ersten vierzehn Jahre in Wernersreuth und entwickelte eine große
Sehnsucht nach ihrem Herkunftsort, die sie auf ihren Sohn
übertrug. Lutz Wenau erforschte seine Herkunft und seinen
Stammbaum sehr genau, er konnte dem Verein einige wichtige
Fotografien von Wernersreuth überreichen. Er selbst übernahm
später die Rolle des Fotografen und Filmemachers und schuf Ende
der 80er/Anfang der 90er Jahre wertvolle Bild- und
Tondokumentationen der Vereinsvsammlungen, der Bunten Abende
und auch von einem Besuch in der alten Heimat. Eine Zeitlang
übernahm Lutz Wenau die Gestaltung des „Wernersreuther
Bogens“, für den er auch zuvor schon viele Artikel über Rundgänge
in Wernersreuth, Besuche bei gebürtigen Wernersreuthern an ihrem
neuen Wohnort und über die geselligen Zusammenkünfte in
Marktbreit geschrieben hatte.
Lutz Wenau wurde zum Geschäftsführer des Vereins und war
treibende Kraft bei der Errichtung der Heimatstube, für deren
Gestaltung und Pflege er sich gemeinsam mit seiner Frau
unermüdlich einsetzte. Für die Heimatstube erstellte er in
mühsamer Arbeit ein Relief des Dorfes Wernersreuth in
maßstabsgetreuer Ausfertigung. Geplant war, dass Lutz Wenau an
der Arbeit zur Wernersreuther Chronik beteiligt werden sollte. Er
lieferte wichtige Vorbereitungen, gab aber 1995 den Posten als
Geschäftsführer ab.
Lutz F. W. Wenau
* 24. prosince 1930
† 4. března 2007
Matka Lutze Wenaua, rozená Fuchsová, strávila prvních čtrnáct let svého života ve Vernéřově a
rozvinula v sobě hlubokou touhu po své rodné obci, kterou přenesla na svého syna. Lutz Wenau
velmi důkladně prozkoumal svůj původ a rodokmen a spolku předložil několik důležitých
fotografií Vernéřova. Později se sám ujal role fotografa a filmaře a na konci 80. a začátku 90.let
vytvořil cennou fotografickou a zvukovou dokumentaci setkání spolku, estrádních večerů a
návštěvy své staré rodné obce.
Na nějakou dobu Lutz Wenau převzal tvorbu „Vernéřovského oběžníku“, pro který předtím napsal
četné články o procházkách ve Vernéřově, návštěvách rodáků z Vernéřova v jejich nových
domovech a společenských setkáních v Marktbreitu. Lutz Wenau se stal předsedou spolku a byl
hybnou silou založení domovského komunitního domu, na jehož návrhu a údržbě neúnavně
pracoval se svou manželkou. Pro komunitní dům pečlivě vytvořil zmenšený reliéf obce Vernéřov.
Bylo plánováno že se Lutz Wenau zapojí do práce na Vernéřovské kronice. Provedl důležité
přípravy, ale v roce 1995 rezignoval na funkci předsedy.
***********************************************************************************